Vzpom\u00ednka na mons. Macha\u010de, svatomat\u011bjsk\u00e9ho far\u00e1\u0159e<\/strong><\/p>\n\n\n\n Jako bohoslovec jsem pro\u017eil na svatomat\u011bjsk\u00e9 fa\u0159e dv\u011b pr\u00e1zdninov\u00e9 praxe (je to u\u017e \u201ep\u00e1r let\u201c \u2013 bylo to v l\u00e9tech 1972 a 1973). A tak jsem vid\u011bl zbl\u00edzka, jak se \u201efar\u00e1\u0159uje\u201c. Od zved\u00e1n\u00ed telefonu p\u0159es rozhovory se snoubenci a tak\u00e9 s \u0159emesln\u00edky (opravoval se vn\u011bj\u0161ek fary), n\u00e1v\u0161t\u011bvy nemocn\u00fdch v nemocnici, po poh\u0159by a bohoslu\u017eby v kostele. Ale hlavn\u011b jsem vid\u011bl, jak jsou lid\u00e9 r\u016fzn\u00ed, jak se s nimi podle jejich r\u016fznosti jedn\u00e1 a jak vypad\u00e1 pr\u00e1ce a \u017eivot kn\u011bze, kter\u00fd m\u00e1 o lidi neust\u00e1l\u00fd z\u00e1jem a p\u0159itom se ned\u00e1 odv\u00e9st od sv\u00e9ho posl\u00e1n\u00ed k zab\u00fdv\u00e1n\u00ed se (jemu mil\u00fdmi) lidmi jen pro vlastn\u00ed pot\u011b\u0161en\u00ed.<\/p>\n\n\n\n \u017de byl pater Macha\u010d na bohoslovce n\u00e1ro\u010dn\u00fd? Bohu d\u00edky ano. \u017de byl n\u00e1ro\u010dn\u00fd s\u00e1m na sebe – to jsem mohl ka\u017ed\u00fd den p\u0159i sv\u00e9m pobytu na fa\u0159e vid\u011bt. \u017de na nem\u00edstn\u00e9 \u010di hloup\u00e9 ot\u00e1zky odpov\u00eddal: \u201eJdi se zeptat na N\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor!\u201c – to si nejeden z n\u00e1s pamatuje. Ale \u017ee mne uvedl v tom nejhez\u010d\u00edm slova smyslu do \u201efar\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u0159emesla\u201c, za to jsem mu po t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dty\u0159icet let sv\u00e9ho kn\u011b\u017esk\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed vd\u011b\u010dn\u00fd.<\/p>\n\n\n\n P. Ale\u0161 Opatrn\u00fd<\/p>\n\n\n\n Vzpom\u00ednka na otce Jana Macha\u010de<\/strong> <\/p>\n\n\n\n Nejd\u0159\u00edv ze v\u0161eho byl \u2013 kostel. Poprv\u00e9 m\u011b sem p\u0159ivedla p\u0159\u00edtelkyn\u011b, aby mi uk\u00e1zala zn\u00e1m\u00fd pern\u00edkov\u00fd betl\u00e9m. Bylo to o V\u00e1noc\u00edch 1993 nebo 1994. Mali\u010dk\u00fd kostel s \u00fahledn\u00fdmi proporcemi postaven\u00fd na kopci nad prudk\u00fdm sr\u00e1zem. Kostel m\u011b okam\u017eit\u011b zaujal \u2013 ne, uchv\u00e1til \u2013 svou atmosf\u00e9rou. Bylo v n\u011bm v\u017edycky plno v\u011b\u0159\u00edc\u00edch, zd\u00e1lo se, \u017ee se v\u0161ichni mezi sebou znaj\u00ed, v\u00e1\u017e\u00ed si jeden druh\u00e9ho a ten kostel \u017ee je neodd\u011blitelnou \u010d\u00e1st\u00ed jejich \u017eivot\u016f. Do kostela sv. Mat\u011bje ale nep\u0159ich\u00e1zej\u00ed jen lid\u00e9 z bl\u00edzk\u00e9ho okol\u00ed, p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed z r\u016fzn\u00fdch konc\u016f m\u011bsta, \u010dasto velmi vzd\u00e1len\u00fdch. A v\u0161em je v kostele \u00fatulno, dob\u0159e, prost\u011b \u201ejako doma\u201c. <\/p>\n\n\n\n A tak jsme za\u010daly p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bt ke sv. Mat\u011bji na bohoslu\u017eby i my. Okam\u017eit\u011b jsme pochopily, \u017ee kostel se svou atmosf\u00e9rou, lid\u00e9, kte\u0159\u00ed sem p\u0159ich\u00e1zej\u00ed, i kn\u011bz u olt\u00e1\u0159e tvo\u0159\u00ed jeden organick\u00fd celek. P\u0159ekr\u00e1sn\u00fd, DUCHOVN\u00cd celek. Udivovalo mno\u017estv\u00ed d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 kn\u011bze obklopovaly, po\u010det ministrant\u016f, ale hlavn\u011b to, jak s nimi kn\u011bz jednal, jak nach\u00e1zel p\u0159\u00edstup ke v\u0161em najednou i ke ka\u017ed\u00e9mu zvl\u00e1\u0161\u0165. <\/p>\n\n\n\n Obdivovala jsem jeho k\u00e1z\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 v\u017edycky vych\u00e1zela ze srdce, nikdy se neopakovala, i zp\u016fsob, jak\u00fdm mluvil. Humor byl v jeho slovech v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fd a on ho um\u011bl dokonale \u201edon\u00e9st\u201c shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdm v\u011b\u0159\u00edc\u00edm. Slou\u017eit m\u0161i svatou znamenalo pro n\u011bho opravdu hlubok\u00e9 vnit\u0159n\u00ed spojen\u00ed s Bohem, CESTU, po kter\u00e9 vedl ty, kte\u0159\u00ed se v kostele shrom\u00e1\u017edili. Dok\u00e1zal to, \u017ee v\u0161ichni \u201eslou\u017eili m\u0161i svatou\u201c s n\u00edm a zapom\u00ednali na sv\u00e9 ka\u017edodenn\u00ed starosti. Nikdy nemluvil form\u00e1ln\u011b, v\u017edycky o tom, o \u010dem p\u0159em\u00fd\u0161lel, a v\u017edycky ve mn\u011b vyvol\u00e1val pocit, \u017ee mluv\u00ed p\u0159\u00edmo ke mn\u011b, \u017ee do mne \u201evid\u00ed\u201c. <\/p>\n\n\n\n Nejv\u00edc n\u00e1s p\u0159ekvapilo, \u017ee kn\u011bz stoj\u00ed po m\u0161i svat\u00e9 na schodech sakristie a lid\u00e9 vytv\u00e1\u0159ej\u00ed dlouhou frontu, aby s n\u00edm mohli promluvit p\u00e1r slov, poradit se, pov\u011bd\u011bt n\u011bco o sob\u011b a sv\u00e9 rodin\u011b, nebo prost\u011b jen pod\u011bkovat a stisknout mu ruku. Neodv\u00e1\u017eily jsme se k nim p\u0159ipojit, p\u0159ipadaly jsme si \u201eciz\u00ed\u201c. Proto jsme jen obch\u00e1zely \u0159adu v\u011b\u0159\u00edc\u00edch a sch\u00e1zely kopcem dol\u016f k autobusu. Ale po cest\u011b i doma jsme je\u0161t\u011b dlouho mluvily o kostele, o k\u00e1z\u00e1n\u00ed i o kn\u011bzi, jeho\u017e osobnost n\u00e1s st\u00e1le v\u00edce p\u0159itahovala. Zd\u00e1lo se n\u00e1m, \u017ee si n\u00e1s u\u017e dlouho v\u0161\u00edmal, v\u017edy\u0165 kostel nen\u00ed velik\u00fd a na ka\u017ed\u00e9ho je dob\u0159e vid\u011bt. Prost\u011b jen ze za\u010d\u00e1tku nezji\u0161\u0165oval, kdo vlastn\u011b jsme. (V\u017edycky si v\u0161iml, kdy\u017e se v kostele objevila skupina nezn\u00e1m\u00fdch lid\u00ed. Tak o p\u00e1r let pozd\u011bji okam\u017eit\u011b zaregistroval, \u017ee jsem s sebou p\u0159ivedla n\u011bkolik sv\u00fdch moskevsk\u00fdch \u017e\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed ten rok tr\u00e1vili v\u00e1noce v Praze. Uvid\u011bl je, a\u010dkoliv kostel byl pln\u00fd a lid\u00e9 st\u00e1li v uli\u010dk\u00e1ch. Zaj\u00edmalo ho, kdo jsou a co je do kostela p\u0159ivedlo.) <\/p>\n\n\n\n P\u0159esto jsme si ten prvn\u00ed rok netroufly \u201epostavit se do fronty\u201c, a\u010dkoliv jsme m\u011bly pocit, \u017ee u\u017e jsme d\u00e1vno u sv. Mat\u011bje \u201edoma\u201c a \u017ee n\u00e1s ostatn\u00ed farn\u00edci p\u0159ijali mezi sebe. A\u017e jednou: zavolala mi z Ameriky dcera m\u00e9 b\u00fdval\u00e9 u\u010ditelky francouz\u0161tiny, \u017ee maminka t\u011b\u017ece onemocn\u011bla a prosila n\u00e1s, abychom se za maminku pomodlily. Ten den jsme se po m\u0161i svat\u00e9 zdr\u017eely v kostele d\u00e9le a vy\u0161ly ven a\u017e tehdy, kdy\u017e v\u0161ichni ostatn\u00ed ode\u0161li. Kn\u011bz ale st\u00e1l na schodech sakristie, v\u0161iml si n\u00e1s a zavolal n\u00e1s k sob\u011b. Byl udiven\u00fd, kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee jsem Ruska a do Prahy p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00edm jen na pr\u00e1zdniny a na V\u00e1noce. Mluvil se mnou tak p\u0159irozen\u011b a mile, jeho z\u00e1jem byl tak up\u0159\u00edmn\u00fd a lidsk\u00fd, \u017ee jsme mu pov\u011bd\u011bly, \u017ee nejsem pok\u0159t\u011bn\u00e1 (v Rusku m\u00e9ho d\u011btstv\u00ed to bylo prakticky nemo\u017en\u00e9) a \u017ee tou\u017e\u00edm, aby to byl pr\u00e1v\u011b on, kdo m\u011b pok\u0159t\u00ed v kostele sv. Mat\u011bje. A on okam\u017eit\u011b souhlasil. \u0158ekl, \u017ee nejsem prvn\u00ed Ruska, kterou bude k\u0159t\u00edt … A my pochopily, \u017ee u\u017e jsme tu opravdu doma, \u017ee n\u00e1s p\u0159ijal do kruhu sv\u00fdch \u201eove\u010dek\u201c. <\/p>\n\n\n\n \u2026 Ten kn\u011bz byl otec Jan Macha\u010d. P\u0159ipravoval m\u011b na k\u0159est v\u00edc ne\u017e rok, proto\u017ee b\u00fdv\u00e1m v Praze jen o pr\u00e1zdnin\u00e1ch a o V\u00e1noc\u00edch. Zval m\u011b k sob\u011b na faru a dlouho se mnou rozmlouval. Dotkl se v\u017edycky n\u011bjak\u00e9ho t\u00e9matu, kter\u00e9 se mu zd\u00e1lo d\u016fle\u017eit\u00e9, formuloval dv\u011b \u2013 t\u0159i p\u0159esn\u00e9 my\u0161lenky a ponech\u00e1val m\u011b s nimi \u2013 d\u00e1val mi tak mo\u017enost p\u0159em\u00fd\u0161let a samotnou naj\u00edt odpov\u011b\u010f. Tato setk\u00e1n\u00ed m\u011bla v\u017edycky hlubok\u00fd obsah, v\u017edycky byla hluboce emocion\u00e1ln\u00ed. P\u016fj\u010doval mi literaturu, daroval n\u011bkter\u00e9 kn\u00ed\u017eky. Za\u010dala jsem v kostele pom\u00e1hat, kdy\u017e se p\u0159ed V\u00e1noci instalovaly betl\u00e9my. D\u011blalo mi to ohromnou radost. Atmosf\u00e9ra pr\u00e1zdn\u00e9ho kostela, v\u016fn\u011b \u010derstv\u011b upe\u010den\u00e9ho pern\u00edku, obdiv k autorce t\u00e9 pern\u00edkov\u00e9 n\u00e1dhery, kter\u00e1 v\u0161echnu tu kr\u00e1su vymyslela a realizovala. Ale hlavn\u011b s\u00e1m otec Macha\u010d! P\u0159ich\u00e1zel zkontrolovat na\u0161i pr\u00e1ci, zlobil se, \u017ee pracujeme p\u0159\u00edli\u0161 pomalu. \u201eJenom si po\u0159\u00e1d hrajete!\u201c, bru\u010del. Pak za\u010d\u00ednal p\u0159estavovat jednotliv\u00e9 skupiny podle n\u011bjak\u00e9ho sv\u00e9ho vlastn\u00edho pl\u00e1nu. A pos\u00edlal n\u00e1s na faru na ob\u011bd. Ten p\u0159ipravovala jeho sestra, zlat\u00e1 \u201epan\u00ed Ani\u010dka\u201c, kter\u00e1 p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bla v t\u00e9 dob\u011b do Prahy pom\u00e1hat. Kdy\u017e jsme se pak vraceli do kostela, betl\u00e9my byly rozestaveny tak, jak si to Otec p\u0159\u00e1l. Jen pern\u00edkov\u00e9ho se nedotkl, ten m\u011bl sv\u00e9 st\u00e1l\u00e9 m\u00edsto. Tak to trvalo n\u011bkolik let, ne\u017e svatomat\u011bjsk\u00e1 fara zm\u011bnila obyvatele. <\/p>\n\n\n\n Dlouho a pe\u010dliv\u011b vyb\u00edral otec datum pro m\u016fj k\u0159est. Ten se uskute\u010dnil 7. ledna 1996, v den, kdy u n\u00e1s doma v Rusku za\u010d\u00ednaj\u00ed V\u00e1noce. Kostel byl tak pln\u00fd, \u017ee jsme t\u011b\u017eko mohli proj\u00edt k olt\u00e1\u0159i. M\u0161e svat\u00e1 byla slavnostn\u00ed a nesm\u00edrn\u011b kr\u00e1sn\u00e1. Kdy\u017e skon\u010dila, mnoho z p\u0159\u00edtomn\u00fdch mi p\u0159i\u0161lo stisknout ruku, pop\u0159\u00e1t \u0161t\u011bst\u00ed. A j\u00e1 byla \u0161\u0165astn\u00e1! Potom jsme si odvezli Otce k n\u00e1m dom\u016f na ob\u011bd. Dlouho jsme si na pozv\u00e1n\u00ed netroufaly a \u0161ly jsme se proto radit s pan\u00ed Ani\u010dkou. Schv\u00e1lila n\u00e1\u0161 pl\u00e1n a Otec nakonec pozv\u00e1n\u00ed p\u0159ijal. Vzpom\u00edn\u00e1m si, jak se trochu polekal, kdy\u017e jsme vystoupili z auta p\u0159ed na\u0161\u00edm domem, kde je na rohu zahrady v\u00fdv\u011bsn\u00ed \u0161t\u00edt restaurace. Uklidnily jsme ho, \u017ee k t\u00e9to instituci nem\u00e1me \u017e\u00e1dn\u00fd vztah. Ob\u011bdvali jsme v rodin\u011b bratra m\u00e9 p\u0159\u00edtelkyn\u011b, s n\u00edm, jeho milou \u017eenou a t\u0159emi kluky jako stup\u00ednky. (Otec je m\u011bl velmi r\u00e1d, \u0159\u00edkal jim \u201emoje velk\u00e1 trojka\u201c a m\u011bl v\u017edycky radost, kdy\u017e v\u0161ichni p\u0159ich\u00e1zeli ke sv. Mat\u011bji. Navrhoval jim, aby p\u0159i\u0161li ministrovat, ale to si kluci netroufli, ost\u00fdchali se. ) B\u011bhem n\u00e1v\u0161t\u011bvy byl otec vesel\u00fd, vtipn\u00fd, \u017eertoval. Atmosf\u00e9ra byla p\u0159irozen\u00e1 a uvoln\u011bn\u00e1. Byly to jedny z nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edch okam\u017eik\u016f v m\u00e9m \u017eivot\u011b. <\/p>\n\n\n\n Od t\u00e9 doby jsem se s Otcem v\u00eddala v\u017edycky, kdy\u017e jsem p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bla do Prahy. Pov\u00eddal si se mnou, vzpom\u00ednal, pos\u00edlal pohlednice, kdy\u017e odj\u00ed\u017ed\u011bl na sv\u016fj milovan\u00fd Svat\u00fd Host\u00fdn. V\u017edycky mi \u017eehnal na cestu, kdy\u017e jsem se vracela dom\u016f, a to mi dod\u00e1valo d\u016fv\u011bru a du\u0161evn\u00ed klid. P\u0159em\u00fd\u0161lel tak\u00e9 o tom, kde bych mohla v dalek\u00e9 Moskv\u011b naj\u00edt pot\u0159ebnou duchovn\u00ed \u00fat\u011bchu. Dal mi kontakt na Sestry Matky Terezy, sv\u011b\u0159il m\u011b do jejich p\u00e9\u010de. A tak u\u017e se v\u00edc ne\u017e 10 let pravideln\u011b \u00fa\u010dastn\u00edm bohoslu\u017eeb v jednom z jejich moskevsk\u00fdch Dom\u016f milosrdenstv\u00ed. A poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem odj\u00ed\u017ed\u011bla, d\u00e1val mi pro sestry ob\u00e1lku s pen\u011bzi. Velice mu z\u00e1le\u017eelo, abych bez t\u00e9 ob\u00e1lky neodjela. Proto\u017ee toho ale m\u011bl tolik na starosti, oby\u010dejn\u011b zapomn\u011bl, kdy se vrac\u00edm a tuze se divil, \u017ee u\u017e se p\u0159ich\u00e1z\u00edm rozlou\u010dit p\u0159ed odjezdem. To m\u011b pak bral k sob\u011b do bytu, dlouho hledal ob\u00e1lku i pen\u00edze a s \u00fasm\u011bvem mi je pak p\u0159ed\u00e1val s pozdravy a po\u017eehn\u00e1n\u00edm pro sestry. Potom, co m\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b byla se mnou u nich v Moskv\u011b a vypr\u00e1v\u011bla u sv. V\u00e1clava o obrovsk\u00e9 pr\u00e1ci, kterou mezi uboh\u00fdmi tohoto obrovsk\u00e9ho m\u011bsta d\u011blaj\u00ed, p\u0159ipojily se i Sestry Apo\u0161tol\u00e1tu k pomoci. A jejich podan\u00e1 ruka je vd\u011b\u010dn\u011b p\u0159ij\u00edm\u00e1na. <\/p>\n\n\n\n Kdy\u017e se otec Macha\u010d p\u0159est\u011bhoval do nov\u00e9ho domova p\u0159i kostele sv. V\u00e1clava a za\u010dal slou\u017eit pond\u011bln\u00ed \u2013 jak on \u0159\u00edkal \u2013 \u201esoukrom\u00e9\u201c odpoledn\u00ed m\u0161e svat\u00e9, dostaly jsme mo\u017enost se jich tak\u00e9 z\u00fa\u010dastnit. Pov\u011bst o t\u011bchto bohoslu\u017eb\u00e1ch se roz\u0161\u00ed\u0159ila po Praze a brzy se v tu dobu kostel sv. V\u00e1clava za\u010dal plnit v\u011b\u0159\u00edc\u00edmi, kte\u0159\u00ed p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bli ze v\u0161ech kout\u016f m\u011bsta. Jakoby se vr\u00e1tily \u201esvatomat\u011bjsk\u00e9\u201c dny.<\/p>\n\n\n\n R\u00e1da vzpom\u00edn\u00e1m na kr\u00e1sn\u00fd z\u00e1\u017eitek \u2013 spole\u010dn\u00fd v\u00fdlet s otcem Macha\u010dem na z\u00e1mek Be\u010dov, kde je vystaven restaurovan\u00fd pozdn\u011b rom\u00e1nsk\u00fd relikvi\u00e1\u0159 sv. Maura. Byly jsme s p\u0159\u00edtelkyn\u00ed na Be\u010dov\u011b brzy po otev\u0159en\u00ed nov\u00e9 expozice a vypr\u00e1v\u011bly otci o sv\u00fdch dojmech. \u0158ekl n\u00e1m, \u017ee jednou do Be\u010dova zajel, ale bezv\u00fdsledn\u011b, ten den byl z\u00e1mek uzav\u0159en. Navrhly jsme mu, aby se tam tedy je\u0161t\u011b jednou vypravil s n\u00e1mi. Souhlasil, ale cestu jsme dlouho odkl\u00e1dali, m\u011bl tolik povinnost\u00ed a tak m\u00e1lo \u010dasu pro sebe! Na v\u00fdlet jsme se vypravili a\u017e v r. 2006. P\u0159ipravovaly jsme se d\u016fkladn\u011b, p\u0159edev\u0161\u00edm jsme se domluvily s kastel\u00e1nem z\u00e1mku na mo\u017enosti individu\u00e1ln\u00ed prohl\u00eddky. A je t\u0159eba \u0159\u00edci, \u017ee se k n\u00e1m chovali s maxim\u00e1ln\u00ed vst\u0159\u00edcnost\u00ed a p\u0159ijali n\u00e1s doslova slavnostn\u011b. Dovolili n\u00e1m pob\u00fdt v m\u00edstnosti, kde se relikvi\u00e1\u0159 vystavuje, tak dlouho, jak jsme si p\u0159\u00e1li, a bez p\u0159\u00edtomnosti ostatn\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f. Byl to opravdu siln\u00fd emocion\u00e1ln\u00ed z\u00e1\u017eitek. Po prohl\u00eddce jsme v \u201epoln\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch\u201c poob\u011bdvali na parkovi\u0161ti pod z\u00e1mkem a vydali se na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cestu. Otec si s n\u00e1mi vesele pov\u00eddal, byl spokojen\u00fd, \u017ee m\u011bl mo\u017enost si vz\u00e1cnou pam\u00e1tku tak podrobn\u011b prohl\u00e9dnout, nijak si nest\u011b\u017eoval na \u00fanavu, a\u010dkoliv cesta byla dlouh\u00e1 a vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed. Z Be\u010dova poslal celou horu pohlednic do v\u0161ech kout\u016f sv\u011bta a potom si s n\u00e1mi ten v\u00fdlet dlouho p\u0159ipom\u00ednal.<\/p>\n\n\n\n Naposledy jsem se s otcem setkala v l\u00e9t\u011b 2008. O pr\u00e1zdnin\u00e1ch neb\u00fdvala na\u0161e setk\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 \u010dast\u00e1, p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bly jsme z chaty jednou za 14 dn\u00ed. Ale v\u017edycky tak, abychom nevynechaly pond\u011bln\u00ed odpoledn\u00ed bohoslu\u017ebu v kostele sv. V\u00e1clava. Kdy\u017e jsem se koncem srpna toho roku s Otcem lou\u010dila, kdy\u017e mi \u017eehnal na cestu, nemohlo m\u011b napadnout, \u017ee u\u017e ho neuvid\u00edm. Nedok\u00e1zala jsem si p\u0159ipustit, \u017ee jednou p\u0159ijde doba, kdy tu s n\u00e1m nebude. Ani te\u010f v to nev\u011b\u0159\u00edm! Pojedu ke sv. Mat\u011bji, p\u0159istoup\u00edm ke schod\u016fm k sakristii a znovu se tam setk\u00e1m s Otcem Jane Macha\u010dem, \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd m\u011bl rozhoduj\u00edc\u00ed vliv na m\u016fj \u017eivot. Kter\u00fd ho zm\u011bnil a dal mu nov\u00fd sm\u011br. <\/p>\n\n\n\n Marina Ivanovov\u00e1<\/p>\n\n\n\n Na otce Macha\u010de m\u00e1m n\u011bkolik vzpom\u00ednek. <\/p>\n\n\n\n Z\u0159ejm\u011b ji\u017e kr\u00e1tce po V\u00e1noc\u00edch 1989 nav\u00e1zala farnost u kostela sv. Mat\u011bje kontakt s farnost\u00ed z\u00e1meck\u00e9ho kostela v Bayreuthu. Po n\u011bkolik rok\u016f se pak vym\u011b\u0148ovaly n\u00e1v\u0161t\u011bvy \u010desk\u00fdch a n\u011bmeck\u00fdch rodin. Tyto osobn\u00ed kontakty rozhodn\u011b p\u0159isp\u011bly k vz\u00e1jemn\u00e9mu porozum\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Jednou mi Pater Macha\u010d \u0159ekl, abych v kostele po m\u0161i p\u0159ekl\u00e1dal jeho rozhovor s tamn\u00edm paterem Siegbertem Keilingem \u2013 jeho\u017e farnost dosud (2014) pos\u00edl\u00e1 sv\u016fj ka\u017edoro\u010dn\u00ed velikono\u010dn\u00ed dar \u2013 kr\u00e1snou ozdobnou sv\u00edci pa\u0161k\u00e1l. <\/p>\n\n\n\n Prosbu jsem neodm\u00edtl, ale jen jsem upozornil, \u017ee nejsem profesion\u00e1ln\u00ed tlumo\u010dn\u00edk. Proto jsem oba patery po\u017e\u00e1dal, aby mluvili v co nejkrat\u0161\u00edch v\u011bti\u010dk\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n Host z N\u011bmecka mluvil a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1tce, dokonce sp\u00ed\u0161e jen n\u011bkolikaslovn\u011b, tak\u017ee podle toho, co jsem se v n\u011bmeck\u00e9 v\u011bt\u011b dov\u011bd\u011bl a\u017e na konci, jsem se musel vr\u00e1tit k za\u010d\u00e1tku a zm\u011bnit p\u0159eklad.<\/p>\n\n\n\n Pater Macha\u010d sice za\u010dal krati\u010dkou v\u011btou, ale jedn\u00edm dechem p\u0159idal dodatek, \u017ee bychom m\u011bli tak n\u011bjak od srdce \u2013 a slova doprov\u00e1zel v\u00fdrazem tv\u00e1\u0159e, pohledem o\u010d\u00ed i pohyby rukou \u2013 a p\u0159itom bez p\u0159eru\u0161en\u00ed d\u00e1le rozv\u00e1d\u011bl sv\u00e9 dobr\u00e1ck\u00e9 my\u0161lenky. V\u016fbec se mi neda\u0159ilo sko\u010dit mu do \u0159e\u010di a u\u017e n\u011bco p\u0159elo\u017eit.<\/p>\n\n\n\n Jeho moudrost a dobrota mu nedovolovaly jen tak sd\u011blit n\u011bjakou my\u0161lenku, ale hned ji cht\u011bl zjemnit, zm\u00edrnit, vysv\u011btlit \u2026<\/p>\n\n\n\n \u2026<\/p>\n\n\n\n Ale hned uvedu jinou p\u0159\u00edhodu, kter\u00e1 sv\u011bd\u010d\u00ed o Macha\u010dov\u011b schopnosti jasn\u011b, rozhodn\u011b a tak\u00e9 dosti p\u0159\u00edsn\u011b n\u011bkomu domluvit. Po jedn\u00e9 letn\u00ed rann\u00ed m\u0161i jsem st\u00e1l \u201eve front\u011b\u201c na pod\u00e1n\u00ed ruky a laskav\u00e9 slovo a cht\u011b necht\u011b jsem sly\u0161el i rozmluvu farnice p\u0159ede mnou.<\/p>\n\n\n\n Pan\u00ed pochv\u00e1lila promluvu a na z\u00e1v\u011br jen tak \u0159ekla \u201eodpoledne jedeme za na\u0161\u00ed Evi\u010dkou\u201c (jm\u00e9no bylo asi jin\u00e9).<\/p>\n\n\n\n Otec Macha\u010d se na pan\u00ed pod\u00edval \u201eCopak vy m\u00e1te n\u011bjakou Evi\u010dku?\u201c<\/p>\n\n\n\n Pan\u00ed se podivila far\u00e1\u0159ov\u011b zapomn\u011btlivosti \u201eV\u017edy\u0165 jste je p\u0159ece osobn\u011b tady odd\u00e1val\u2026\u201c <\/p>\n\n\n\n \u201eNo pr\u00e1v\u011b\u201c \u0159ekl Macha\u010d \u201evy jste svou Evi\u010dku dali Honzovi, tak\u017ee u\u017e nen\u00ed va\u0161e. Pamatujte si, \u017ee vy nepojedete za svou Evi\u010dkou, ale do rodiny va\u0161ich mlad\u00fdch. Nezapome\u0148te, \u017ee to u\u017e je nov\u00e1 rodina\u2026\u201c<\/p>\n\n\n\n \u2026\u2026<\/p>\n\n\n\n Tato p\u0159\u00edhoda m\u011bla je\u0161t\u011b dohru. O n\u011bkolik rok\u016f pozd\u011bji jsem potkal sv\u00e9 sousedy na odpoledn\u00ed zdravotn\u00ed proch\u00e1zce a \u0159e\u010d p\u0159i\u0161la na Macha\u010de. A j\u00e1 jim s jen tak m\u00edr\u0148ounce \u0161kodolib\u00fdm \u00fasm\u011bvem vypravoval tuto p\u0159\u00edhodu.<\/p>\n\n\n\n \u201eTo je typick\u00fd Macha\u010d,\u201c \u0159ekla pan\u00ed s uzn\u00e1n\u00edm \u201ea komu tak domlouval?\u201c<\/p>\n\n\n\n \u201eNo p\u0159ece v\u00e1m, pan\u00ed \u2026\u201c<\/p>\n\n\n\n Ta hodn\u00e1 pan\u00ed (bez ironie) se zamyslela a v\u016fbec si nemohla na ta slova vzpomenout \u2013 ale bylo na n\u00ed vid\u011bt, \u017ee pr\u00e1v\u011b \u017eene pam\u011b\u0165 do obr\u00e1tek. <\/p>\n\n\n\n S odstupem let vzpom\u00edn\u00e1m nejen na Macha\u010de, ale i na tuto hodnou farnici, kter\u00e1, a\u010d mlad\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, m\u011b p\u0159edb\u011bhla p\u0159i odchodu z tohoto sv\u011bta.<\/p>\n\n\n\n Josef \u0160kr\u00e1bek<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Mons. Ale\u0161 Opatrn\u00fd Vzpom\u00ednka na mons. Macha\u010de, svatomat\u011bjsk\u00e9ho far\u00e1\u0159e Jako bohoslovec jsem pro\u017eil na svatomat\u011bjsk\u00e9 fa\u0159e dv\u011b pr\u00e1zdninov\u00e9 praxe (je to u\u017e \u201ep\u00e1r let\u201c \u2013 bylo to v l\u00e9tech 1972 a 1973). A tak jsem vid\u011bl zbl\u00edzka, jak se \u201efar\u00e1\u0159uje\u201c. Od … \u010c\u00edst v\u00edce »<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-34","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/patermachac.farnostmatej.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/34","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/patermachac.farnostmatej.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/patermachac.farnostmatej.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/patermachac.farnostmatej.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/patermachac.farnostmatej.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=34"}],"version-history":[{"count":1,"href":"http:\/\/patermachac.farnostmatej.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/34\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":35,"href":"http:\/\/patermachac.farnostmatej.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/34\/revisions\/35"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/patermachac.farnostmatej.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=34"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}Marina Ivanovov\u00e1, Moskva<\/h2>\n\n\n\n
Josef \u0160kr\u00e1bek<\/h2>\n\n\n\n